Nejmenší had

Asi nejmenší je zemní hádek, patřící do čeledi  slepákovitých  Leptotyphlops bilineata, který se vyskytuje pouze na ostrově St. Lucia, Martiniku a Barbadosu. Tento minihad který má zakrnělé oči a růžovou barvu pokožky, připomíná více žížalu, než hada. Zdá se, že jeho maximální délka jen zřídka přesáhne 10 cm.

Nejdelší had

Rekordní délka (ověřené odborníky) zatím největšího hada uloveného v přírodě je 9,76 m. Drží ho krajta mřížkovaná (Python reticulatus), zabitá v roce 1912 na ostrově Celebes. Nejdelším hadem chovaným v zajetí je opět krajta mřížkovaná. V zoo v Pittsburgu chovali hada jménem "Kolos", který dosáhl délky 9,15 m. Zoologická společnost v New Yorku již před mnoha lety vypsala odměnu 5000 dolarů tomu, kdo přinese hada delšího než 10 m. Dodnes se o tuto pěknou sumu nikdo nepřihlásil.

Nejtěžší had

Nejtěžším hadem světa je bezpochyby anakonda velká (Eunectes murinus), žijící v Jižní Americe a na Trinidadu. Zatím nejdelší doložený změřený exemplář dlouhý 9,15 m vážil neuvěřitelných 227 kg. Jihoameričtí indiáni loví anakondy pro maso.

Nejdelší jedovatý had

Nejdelším jedovatým hadem je kobra královská (Ophiophagus hannah)  z Jihovýchodní Asie. V roce 1930, exemplář chovaný v Londýnské zoo dosáhl velikosti 5,71 m, při hmotnosti téměř 12 kg. Taipan  (Oxyuranus scutellatus), ačkoliv se podle dřívějších pramenů udávala jeho běžná délka přes 4 metry, ve skutečnosti dosahuje v průměru jen okolo dvou, zřídka do 2,5 metru. Maximální oficiálně ověřená délka taipana byla 276 cm, neoficiální zdroje uvádějí až přes tři metry.

Nejdelší chřestýšovitý had

Se svými až 360 cm je nejdelším chřestýšovitým hadem americký křovinář němý (Lachesis muta), který má ještě jeden primát. Je to jediný chřestýš na světě, který není živorodý, ale klade vejce. Obývá vlhčí pralesy a žije pozemním způsobem.

Nejmohutnější zmijovitý had

Nejmohutnějším zmijovitým hadem nejenom Afriky, ale prakticky celého světa je bezesporu zmije gabunská (Bitis gabonica). Dorůstá až přes dva metry a může být silnější než lidské stehno, její váha je 8 kg. Má i největší jedový zub, dlouhý až 5 cm.

Nejvzácnější hroznýšovitý had 

Nejvzácnějším hroznýšovitým hadem bude zřejmě  psohlavec  Cropaniův (Corallus cropanni), známý  jen podle tří exemplářů, ulovených nedaleko Sao Paula.

Nejdelší jedové zuby 

Nejdelší jedové zuby mají zmijovití a chřestýšovití (Solenoglypha). Nacházejí se vpředu na horní čelisti,  jsou duté jako injekční stříkačka a v klidu směřují dozadu.  Jsou v tlamě složeny téměř ve vodorovné poloze. Teprve při kousnutí, když had otevře tlamu, se zuby vztyčí do svislé polohy. Rekordmanem v délce jedových zubů je zmije gabunská (Bitis gabonica), která je (jak výše uvedeno v Nejmohutnější zmijovitý had) mimochodem i nejmohutnější zmijí světa. Její zuby dorůstají délky až 50 mm!

Nejrychlejší  had 

Mamba černá (Dendroaspis polylepsis) z Afriky, je údajně nejrychleji se pohybujícím hadem na zemi.  Umí vyvinout na krátkou vzdálenost , rychlost 14 až 19 km/hodinu. Nejrychleji plovoucími hady jsou mořští vodnáři z indopacifické oblasti. Jeden z nich, vodnář dvoubarevný ( Pelamis  platurus) dokáže krátkodobě při pronásledování kořisti plavat rychlostí až 16 km/hodinu.

Rekordmani v plavání

Všichni hadi bez výjimky umějí plavat. U mořských hadů je plavání samozřejmostí, ale i hadi suchozemští nebo stromoví jsou výbornými plavci. Jeden hroznýš královský (Boa constrictor) doplaval z jihoamerického kontinentu až na ostrov S. Vincent, což je vzdálenost přes 320 km. Po tomto výkonu byl had ve velmi dobré kondici.  

Mistři v hladovění 

Hadi po nasycení tráví několik dnů až týdnů (podle hmotnosti ulovené kořisti). Často však nezískávají potravu pravidelně a mnohdy jsou nuceni hladovět dlouhou dobu. Velcí hadi vydrží bez potravy mnohem déle. Tak například krajta tygrovitá světlá (Python molurus molurus) nepřijímala potravu 149 dní a přitom ztratila jenom 10 % své hmotnosti. V pražské zoo nepřijímala potravu krajta mřížkovaná (Python reticulatus) 270 dní a přitom ztratila pouze 12% svojí hmotnosti. Ve frankfurtské zoo nežrala krajta mřížkovaná (Python reticulatus) plných 570 dní, poté krátký čas potravu přijímala, aby se poté postila dalších 415 dní. Zmije gabunská (Bitis gabonica) nežrala 679 dní a Chřestýš brazilský (Crotalus durissus) 780 dní. Krajta písmenková (Python sebae) vydržela bez potravy plných 870 dní !

Světový rekord však asi drží krajta mřížkovaná (Python reticulatus), měřící 6,45 m o hmotnosti na začátku půstu 75 kg. Tento had nepřijímal potravu celých 910 dní, dokud nezašel. Po své smrti byl jenom 27 kg těžký.

Jednopohlavní had 

Ne všichni hadi se pro úspěšné rozmnožení musí nutně pářit. V Indii, jihovýchodní Asii, ale také v jižní Africe a Austrálii žije druh primitivního hada - slepák brahmánský (Ramphotyphlops braminus), který je jediným známým, partenogeneticky se rozmnožujícím hadem na světě. U tohoto druhu se vyskytují pouze samice, které v době dospívání začnou automaticky klást oplozená vejce, aniž se předtím pářily. S těchto vajec se však vylíhnou zase jenom samice, které jsou dokonalými genetickými kopiemi svých matek. Tato zajímavá hříčka přírody však nemá z dlouhodobého hlediska příliš naděje na úspěch. Genetická variabilita, tak důležitá pro přizpůsobování měnících se životních podmínek, zde totiž úplně chybí.

Nejjedovatější hadi

Nejjedovatější hadi světa žijí v moři, nejjedovatější z nich je vodnář Belcherův (Hydropsis belcheri), druhým nejjedovatějším je vodnář kobří (Enhydrina schistosa). Ve srovnání se suchozemskými hady jsou jedovatější, ale mají pro uštknutí člověka malá ústa a nejsou příliš agresivní a pokud už uštknou vpraví do rány malé množství jedu, proto vodnáři nejsou pro člověka zdaleka tak nebezpeční jako někteří suchozemští hadi.

Nejjedovatějším suchozemským hadem světa je australský Taipan menší - Inland Taipan (Oxyuranus microlepidotus). Jed z jeho uštknutí by dokázal zabít 100 lidí a nebo 250 tisíc myší. Jeho uštknutí by mohlo zabít člověka už za 45 sekund. Žije v Austrálii v řídce obydlených oblastech jihozápadního Queenslandu, ač je poměrně útočný, smrtelné případy nejsou známy. Druhým nejjedovatějším suchozemským hadem je pakobra východní - Eastern Brown Snake (Pseudonaja textilis), had žíjící po celé Austrálii, velmi útočný a člověku nebezpečný. Další je Taipan velký - Coastal Taipan (Oxyuranus scutellatus) označovaný často jen Taipan je 4x méně jedovatý než Taipan menší, na druhou stranu má větší jedové žlázy, naštěstí není útočný. Další v pořadí je pakobra páskovaná - Tiger snake (Notechis scutatus) poměrně agresivní had člověku velmi nebezpečný, sérii nejjedovatějších australských hadů uzavírá - smrtonoš zmijí - Death Adder (Acanthophis antarcticus). Nejjedovatějším mimoaustralským hadem je kobra filipínská (Naja philippinensis) až za ní je kobra královská - King Cobra (Ophiophagus hannah), bungar modravý - Common Krait (Bungarus caeruleus), zmije řetízková - Russell’s Viper (Doboia russelii) ač není nejjedovatější had asie, je určitě největší hadí zabiják tohoto kontinentu. Až desáty je v žebříčku jedovatosti jinak nejnebezpečnější had na světě, za kterého je považována v africe žijící Mamba černá (Dendroaspis polylepis), díky své agresivitě a množství jedu vstřiknutému do rány je pro člověka ze všech hadů nejnebezpečnější. Více jak v polovině případů člověk napadení nepřežije, pokud by se neaplikoval protijed byla by úmrtnost blízká 100%. Smrtící účinek jedu mamby se zpravidla projeví od 15 minut do 3 hodin. Až druhou desítku otevírají hadi Ameriky, z Amazonie křovinář sametový - Common Lancehead (Bothrops atrox) a ze severní Ameriky křovinář aksamitový - Terciopelo (Bothrops asper)...s odstupem uzavírá druhou desítku první z chřestýšů chřestýš mohavský (Crotalus scutulatus).

Velmi známým jedovatým hadem je korálovec. Uštknutí tímto hadem může být pro člověka nebezpečné, ale jeho jed zdaleka nedosahuje nebezpečnosti výše zmíněných hadů.

Další zajímavosti

Ploskolebec obrovský syn. nosorohý (Deinagkistrodon acutus), je také znám jako ,,stokrokový had“. To proto, že uštknutá osoba je údajně schopna ujít jen 100 kroků, než zemře.

Jeden z nejjedovatějších hadů Číny - Ploskolebec obrovský syn. nosorohý (Deinagkistrodon acutus).  (foto Jiří Hájek)

Zmije řetízková  (Daboia russellii), patří  mezi nejnebezpečnější hady světa. Každoročně uštkne více než 10 000 osob.

Užovka antiguayská  (Alsophis antigua), je asi nejvzácnějším hadem světa. Žije pouze na jediném malém ostrůvku při pobřeží Antiguy v karibském moři. V přírodě dnes pravděpodobně přežívá už jen posledních 100 jedinců.

Křovinář velkohlavý  (Atropoides nummifer), ze Střední Ameriky, dokáže při útoku ,,vyskočit,, až 1m do výšky.

Zdroje : literatura

Zvířata celého světa - Hadi,(Jiří Felix), 1978, SZN Praha, Kniha o hadech, (John A. Burton), 1998, Svojtka&Co. Praha