POTRAVA

Co se týče potravy, tak někteří hadi jsou potravní specialisté (např. vajíčka - vejcožrout africký, hadi - kobra královská), zatímco potrava ostatních je velmi různorodá. Velikost kořisti je přímo úměrná času trávení. Obecně vzato - velká kořist vyžaduje mnoho času na strávení. Ta pak může hada nasytit na několik týdnů nebo dokonce i měsíců. Tento proces začíná v tlamě působením trávicích enzymů a to v sekretech slinných žláz. Hadi škrtiči, zabíjejí kořist tak, že ji udusí. Pokaždé, když oběť vydechne, had utáhne smyčky těla, toto se pak opakuje do té doby, dokud dýchání oběti neustane. Jedovatí hadi, zabíjejí svou kořist jedem, což je ve skutečnosti jakýsi "koktejl" pozměněných trávicích šťáv, který obvykle rychle působí na nervový systém nebo na krev (krvinky) oběti. Poddajné čelisti pak umožňují pozření kořisti, která velikostně přesahuje jejich hlavu. Pozření kořisti pak může trvat i několik hodin.

Jak jsem psal na jiném místě svých webových stránek, tak se snažím předkládat hadům zejména usmrcenou potravu, občas živou, v podobě myší, mastomyší, potkanů a krečků. POZOR!!!! Nenechávejte hlodavce v teráriu u hada přes noc a taktéž bez kontroly (dozoru). Může to mít pro hada fatální následky. 

Toto je fotka, která byla zveřejněna v iFAUNA dne 4.2.2011, s textem : "POKTAN MĚ POKOUSAL HADA ... setkal se někdo s tímto šíleným případem, který potkal mě..? tohle mě udělal potkan hroznýšovi dnes v noci .. :( co mám dělat poraďte..? ". Had byl později na veterině utracen. Foto s žádostí o pomoc umístnil na iFAUNA R.M.  Pouze zde chci poukázat na to, co se může stát!!!!

 www.teraporadna.cz/q/view/203636-mys-kouslala-hada-tak-jsem-ji-zabil-cim-to

==========================================================================

Myš laboratorní - vyšlechtěna z myši domácí (Mus musculus)

Chov laboratorních myší :

Ke  krmení hadů, gekončíků, ale i želv, používám laboratorní myši, potkani  a mastomyši. Je to dle velikosti chovanců - od malých holat,  osrstěných mláďat myší, středních myší, až po dospělé jedince myší a mastomyší. Dospělé myši a mastomyši podávám dospělým hadům. Ke krmení většinou používám zamražené myši, mastomyši, myšata a potkáňata.  U zvířat, která nepřijímají mraženou potravu je nutno krmit živými hlodavci. Z toho důvodu jsem zavedl vlastní chov. Pro chov  využívám odchovny VELAZ a to  T4, T3 a T2.

Jedná se o tvrdé plastové dno, mřížku s krmítkem a  přepážkou, napáječku. Podle typu odchovny (její velikosti) jsou sestaveny i chovné skupiny  myší. Teplota při chovu vyhovuje 21°C, obecně platí, cítí-li se v místnosti dobře člověk, budou se zde cítit dobře  i myši. Rozdíl mezi pohlavími je viditelný na vzdálenosti mezi análním a pohlavním otvorem. U samiček je tato vzdálenost mnohem kratší než u samečků. Do chovu se zařazují myši staré 2,5 až 3 měsíce, kdy jsou již fyzicky dospělé. Používá se  1 samec a více samic (7, 5 a 3). Na dno se používají hrubé, neprašné hobliny. Zkrmuje se speciální směs pro hlodavce - granule.

Náhradou můžou být krátkodobě psí granule, sušené pečivo. Po cca 20 (uvádí se 18 až 21 dní) denní březosti samice rodí 4 a více mláďat. Ty v průběhu laktace postupně zkrmujeme. Doporučuje se vyměnit samice i samce (tedy celou chovnou skupinu) v  chovu a to po jejich 1/2 roční reprodukci. Na odchov mláďat mají vliv kromě výživy a kondice matky i vnější podmínky. Holátka podáváme ještěrům tak 2x až 3x do měsíce, větší dávky mohou způsobit zácpu.

==========================================================================

BEZOBRATLÍ

Bezobratlí jsou živočichové, kteří nemají páteř (nemají obratle = nemají tudíž ani páteř). Jsou též nazýváni bezobratlovci nebo bezpáteřní.  Jedná se o velkou skupinu živočichů, která představuje asi 95 % všech živočišných druhů.  I v ČR patří bezobratlí k nejpočetnější skupině živočichů. Zatímco obratlovci tvoří jediný kmen, bezobratlí živočichové čítají více než 30 kmenů, z nichž kmen členovců, svým počtem převyšuje všechny ostatní živočichy na Zemi. Vyskytují se všude a v každém přijatelném typu životního prostředí. Nejhojnější jsou v oceánech (mořích), v prostředí, kde vznikl (vyvinul se) první život - první živočichové.

==========================================================================

Šváb argentinský (lesní) (Bleptica dubia)

Třída : hmyz ( Insecta )

Řád : švábi ( Blattodea )

Čeleď : ( Blaberidae )

Rod : šváb ( Bleptica )

Druh : Šváb argentinský ( Bleptica dubia )

Chov švábů Bleptica dubia :

     Šváb argentinský, synonymum Šváb lesní, je šváb středně velké velikosti. Jedná se o nenáročného švába, atraktivního vzhledu. V dospělosti jsou samečci tohoto švába okřídlení, kdy křídla sahají až za zadeček, samičky mají pouze jekési náznaky křídel (viz shora foto). Křídla samečků   vynikají tmavou kresbou, se světlými okraji.  Pokud se křídla švábů v chovu lesknou, je to známkou dobrého chovu.  Při pohledu na švába shora si všimneme, že jejich tělo je u samců spíše protáhlejší, u samic baculatější. Chov tohoto švába není náročný,  nevýhodou je snad jen relativně pomalé množení.

     Na jejich chov potřebujeme akvárium, případně plastovou nádobu, přiměřené velikosti.  Chovné zařízení by mělo být shora uzavíratelné, ač tito švábi nelezou po skle. Přesto se mě v chovu stalo, že samci ulétli z chovného zařízení. Já osobně švábi chovám v 10 litrových plastových nádobách (jedná se o plastové kýble po hořčici). Víko je opatřeno otvorek s muším pletivem.  Chovné nádoby mám vyložené proložkami od vajec, na dno nepoužívám žádný substrát  z hygienického hlediska.  I z toho důvodu, že samičky ootéky neodkládají a je tak snažší manipulace s trusem a zbytky potravy. Na proložky podávám i potravu.  Je možné na dno vložit polystyrenové plato od zeleniny a toto použít jako krmítko.  Někdo v chovu používá i topné kabely, která pak umisťuje do chovného zařízení. Já osobně  používám v zimních měsících umístění kýblů k radiátoru, přes léto bez přitápění (v současné době používám na dně chovné nádrže topný kabel 25 W). Do takto připraveného chovného zařízení  jsem umístil cca 250 až 300 ks švábů. Pro úspěšnou produkci švábů je skutečně potřebné  mít  co největší počet švábů v chovném zařízení. "Dubie" pohlavně dospívají po zhruba 7 až 11 měsících, toto je přímo úměrné teplotě, která je v chovném zařízení. Vyšší teplota = rychlejší růst a rychlejší přeměna v adultní jedinci. Jak jsem shora zmínil, samičky ootéky neodkladají, tuto pouze vytlačí ze zadečku a  zase jí do sebe zatáhnou. Tu pak nosí až do vylíhnutí mláďat.  Lihnutí mladých proběhne do 5 až 6 týdnů, ve své podstatě se jedná o živorodý druh švába. Z jedné ootéky se vylíhne kolem 20 až  30 ks malých švábů.  Vylíhnuté mladé chovám společně s dospělci.  Ke krmení švábů používám směs drcených kočičích granulí, strouhanky, polohrubé mouky, ovesných vloček, směs vitamínů a minarálů, drcených vaječných skořápek.  Dále podávám krájené jablko a mrkev. V letních měsících se mě osvědčilo podávat listy Smetánky lékařské (pampelišky).

     Zde Vám poskytuji návod jak připravit profesionální směs krmení  dle L. Franka. Krmná směs je vytvořena z  60%  šrotem  o tomto složení : pšenice, ječmen setý, sojový extrahovaný šrot, pšeničné otruby, řepkový extrahovaný šrot, sojové boby toastované, uhličitan vápenatý, chlorid sodný, monokalciumfosfát, vitamín A, D3, E, budhylhydroxytoulen, etoxyquin, síran měďnatý pentahydrát (CuSO4.5H2O), E 27 Endo- 1,3(4)- beta-glukanáza (EC3.2.1.6), Endo- 1,4-beta-xylanáza (EC3.2.1.8), E 1600 3-fytáza (EC3. 1.3.8). Zbývajících 40% krmné směsi doplníme směsí ve složení : strouhanka, sušené mléko, hrubá mouka, granule pro psi, granule pro kočky (rybí), Roboran  H (vitamino-minerální přípravek v prášku).

     Asi si každý řekne, proč na svých webových  stránkách řeším Švába argentinského.  Na toto existuje jednoduchá odpověď.  Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti často krmil ještěry cvrčkama, kdy jsem se neubránil jejich útěku a to buď z terária, nebo z zařízení, kde byli umístěni, přistoupil jsem ke kroku, že krmím nyní pouze "moučňákama" a  Švábem argentinským.  Vzhledem k tomu, že je dobré vědět jak připravit svým miláčkům vhodnou potravu, rozhodl jsem se k zveřejnění pár informací o Švábu argentinském. Mám na mysli ještěry, kteří pojídají  "Dubie".

     V minulosti jsem si švábi obstaral na burze Fauna trhy Liberec www.faunatrhyliberec.wz.cz, po předchozí domluvě na  I-Fauně www.ifauna.cz, které mě prodal  Jiří  Třísko. Před prodejem jsme si spolu psali na e-mailu, kde mě byl jmenovaným zaslán i "NÁVOD" na chov švábů.  S uvedeným "NÁVODem" Vás chci nyní seznámit, neboť je zde uvedena spousta užitečných informací. Se souhlasem jmenovaného zde uvádím zmíněný "NÁVOD".  Děkuji Jirko.

Návod:

Chovný box
Pro 300 ks dospělých jedinců je rozměrově vhodná nádoba cca 40x30x25. Podobných rozměrů s dobrým systémem zavírání a za velmi dobrou cenu je např. 25L BraPlast box (44x31x23) na plastyvanek.717.cz/menu/produkty/plastove-boxy-braplast .Do tohoto boxu umístíte na výšku papírová plata od vajíček (zrcadlově k sobě pro vytvoření dostatku úkrytů), na kraji necháte volné místo, kam budete krmit. Velmi důležité je opravdu dostatečné větrání nádoby, ideálně skoro celé víko. Na našich nádobách mám vsazený děrovaný, eloxovaný, hliníkový plech. Nepoužívám žádnou podestýlku typu bukovka, lignocel apod. hlavně kvůli vlhkosti, která je v tomto chovu velmi nežádoucí. Při vyšší vlhkosti se můžou vyskytnout plísně, ale hlavně roztoči (bílí až hnědí broučci podobní klíšťatům), kteří dokážou zlikvidovat klidně celý chov. Pokud by se Vám někdy vyskytly ihned vyčistěte ubikace a zajistěte opravdu suché prostředí. Švábi nemají rádi světlo, je dobré boxy uchovávat co nejvíce potmě, můžete vyřešit izolací kolem boxů (1cm polystyren, slepená karimatka apod.) Tato izolace je vhodná i proti rosení z rozdílu teplot. My máme boxy uzavřené ve skřínce, která větrá spínanými ventilátory. Prakticky můžete využít i velké kyblíky od primalexu.

Teplota
Švábi potřebují pro správný vývoj stálou teplotu. Ideální je použít topný kabel, pro dvě uvedené nádoby postačí 15W www.topnekameny.com/index.html . Kabel se umisťuje pod nádobu třeba na 1cm polystyren. My jej máme zapáskovaný stahovacími pásky mezi dvě mřížky z perlinky www.pasivnistavba.cz/sklovlaknita-mrizova-tkanina-perlinka.html , krásně to drží tvar. Topný kabel je nutné připojit přes termostat, jinak by jste švábi uvařil, čidlo termostatu umístit ideálně na dno, k proniknutí do nádoby lze použít elektrikářskou průchodku www.cncshop.cz/kabelova-pruchodka-s-matici-pg . Teplotou můžete chov regulovat, pokud chcete mít rychleji množící, ale také rychleji stárnoucí jedince teplotu udržujete na vyšší hranici 28-29°C. Pokud naopak chcete mít chov pomalejší, chcete krmit menšími jedinci, kteří tak rychle neodrůstají topíte méně 25-26°C. Naši švábi mají nastaveno 26°C. Záleží na kvalitě termostatu, ale je vhodné teplotu kontrolovat ještě nezávislým teploměrem.

Krmení, příjem tekutin
V první řadě nedáváme žádnou vodu, žádné vlhké papírové ubrousky, žádný vlhký substrát, nerosíme!! Je třeba dbát na kvalitu a rozmanitost krmiva, podáváme zároveň suchou a mokrou stravu. Pokud chcete rozjet chov můžete na začátku krmit každý den. Jinak krmíme každý druhý den. Obecně platí, že je vhodné krmit tolik co sežerou max. za 3-4 hodiny. Suché krmení můžete nechat, postupně odhadnete kolik ho dávat, ale mokré krmení je vhodné po uvedených 3-4 hodinách odstranit kvůli vlhkosti.
Suchou krmnou směs si můžete namíchat dle svého uvážení. Naši švábi dostávají tuto kombinaci: 1 díl strouhanky, 1 díl ovesných vloček, 1 díl kvalitních kočičích granulí bez barviv, korzenvantů www.mall.cz/granule-kocky/hills-feline-kitten-chicken-2-kg , + drcenou sépiovou kost a syntetické vitamíny (plastin, biomin a roboran). Tuto směs podávat rozmělněnou jakoby na moučku, švábi granule neukoušou. U nás mixujeme klasickým sekáčkem potravin www.mall.cz/mixery-sekacky/sencor-shb-4320 , ale jde rozdrtit i válečkem na nudle. 300 švábů zbaští odhadem 1-3 lžíce suché směsi při každém krmení obden. Do suché směsi můžete přidat prakticky cokoli třeba i sunar, záleží jakou skladbu pro Vaše chovance vyžadujete.

Mokrá strava je jakákoli zelenina a ovoce, čínské zelí, mají rádi jablka, hrušky, obecně sladší druhy. Utlouct se můžou po melounu, broskvích (jen pozor na vlhkost, nechává dost vody, moc to s ním nepřehánět), a třeba i dýni. Salátové okurky jim moc nejedou, mrkev je na ně moc tvrdá neukoušou jí. Důležité je podávat pořádně umyté (nikoliv mokré), zelenina, ovoce bývá dost stříkaná. Nepodávat plesnivé, ani jinak podřadné kusy, ani slupky od brambor mrkve apod. nejsou popelnice .  Baští i standardní dětské piškoty ve vašem počtu to bude 1 piškot na krmení, ten paradoxně ukoušou. Krmení je vhodné dávat na dno kvůli čistotě v jedné části nádoby, na nějakou vyjímatelnou podložku, tak nízkou aby na ni vylezli i nejmenší švábi, u nás používáme půlené polystyrenové tácky, na kterých se normálně prodávají 4 jablka. Po polystyrenový povrch švábíci vylezou.

Čistota údržba chovu
Obecně platí, není dobré nějak radikálně a hodně často čistit ubikaci, mají rádi své mikroklima. Záleží na počtu švábů v nádobě, ale pokud udržujete sucho stačí jednou za 2-3 měsíce umýt nádobu a obyvatele zpět nastěhovat. Pod plata si za tuto dobu natahají trochu suché směsi, trus, můžou tam být i nějaké mrtvolky starých jedinců, svleky apod. Tento podklad samozřejmě vyhodíme. Plata na vajíčka měňte klidně průběžně, není úplně dobré měnit najednou. Za jeden cyklus čištění je u nás vyměníme postupně všechny. Důležitá poznámka nelezou po hladkém povrchu, pokud je povrch špinavý vylezou však po špíně .


Už v inzerátu jsem psal o zdlouhavém reprodukčním cyklu. Švábi pohlavně dospívají po zhruba 7-11 ti měsících v závislosti na teplotě, prakticky se jedná o živorodý druh, samička vytlačí ootéku, kterou do sebe zase vtáhne a nosí ji až do líhnutí mláďat. Tento cyklus trvá okolo 5-6 týdnů. Z jedné ootéky se vylíhne až 30 mladých. Věk dospělců se počítá od posledního svleku, většinou je kolem 12 měsíců délky. Adulti které od nás máte měli svlek před necelým 1.5 měsícem, jsou opravdu čerství. Samice za svou dospělost stihnou standardně okolo 5-ti snůšek. Po svleku jsou vždy zcela bílý postupně tmavnou. Samci jsou vybaveni dlouhými křídly, které přelézají až přes zadeček, samice jsou většinou větší, baculatější bez křídel.

Tak snad Vám tento "román" bude k něčemu, uvidíme se na Fauna trzích.

S přáním pěkného dne
Jiří Třísko

==========================================================================

Oblovky - afričtí šneci  (Lissachatina immaculata, L. albopicta, L. fulica  a L. reticulata) 

Říše : živočichové  ( Animalia )

Kmen : měkkýši  ( Mollusca )

Třída : plži ( Gastropoda )

Čeleď : achatinovití ( Achatinidae )

Rod :  Lissachatina ( Achatina ) - Oblovka

Druh : Oblovka rezavá ( Lissachatina immaculata ), Oblovka flekatá ( Lissachatina albopicta ),  Oblovka žravá ( Lissachatina fulica ) a Oblovka síťkovaná (  Lissachatina reticulata  ) 

Genetickým zařazením achatin se zabývala Univerzita v Arizoně, v Tucsonu, v USA (Department of Ecology & Evolutionary Biology). Některé achatiny byly zařazeny mezi Lissachatiny.

Chov oblovek rodu Lissachatina (Achatina) :

V rubrice o Želvě zelenavé, jsem psal o šnecích. Vzpomínáte? Ne??? Připomenu!!! .... "V přírodě požírají šneky i slimáky (o šnecích si ještě počtete jinde, to budete čučet)."  Tak je to tady, kdy by jste měli čučet. Tak, teď asi již tušíte, proč jsem se pustil do chovu Achatin. Ano, je to z toho důvodu, že snůšky vajíček těchto šneků, používám u želv jako vhodný zdroj vápníku a minerálů.

Oblovky, patří mezi nenáročné africké šneky, vhodné obyvatele domácích šnekárií, zejména tam, kde   hledáme vhodného domácího mazlíčka do rodiny, kde má dítě (nebo jiný člen rodiny) alergii. Africké oblovky, rodu Lissachatina (Achatina), patří mezi největší suchozemské plže, kdy ulita u některých druhů dorůstá i 20 cm a u druhu Achatina achatina i 30 cm.  Jejich domovem je tropická Afrika. V některých zemích patří tito šneci mezi vyhladávanou pochoutku, např. Francie.

Rozšíření :

Lissachatina (Achatina) immaculata  má svůj původ v jižní a střední Africe, v Mozambiku, Kongu, Zimbabwe, Zambii, Madagaskaru a Malawi. Žije v nízkých vlhkých porostech. Ve své domovině je vzácná a je zakázáno její vyvážení. 

Lissachatina (Achatina) albopicta  má svůj původ ve východní Africe, v Keni a Tanzánii.

Lissachatina (Achatina) fulica  má svůj původ ve východní Africe, v  Tanzánii a oblast v Keni. Postupem doby byla zavlečena prakticky po celém subtropickém a tropickém pásu Země.

Lissachatina (Achatina) reticulata má svůj původ ve východní Africe, v Tanzánii a Zanzibaru. (Většina A. reticulata chovaných v zajetí jsou potomci pěti šneků, které přivezl v roce 1992 ze Zanzibaru Georg Gassner.)

Vzhled  :

Lissachatina (Achatina) immaculata  patří mezi menší Lissachatiny, dorůstá velikosti 10 až 12 cm. Má mnoho variant (poddruhů) a proto i její zbarvení je variabilní.  Ulitu má ze všech oblovek nejnáchylnější na poškození. Malé "immaculaty" mají ulitu černo-hnědě-bílo pruhovanou, s věkem se tmavé proužky rozšiřují až je skoro celá černá. Barva nohy je krémová až světle hnědá.

Lissachatina albopicta patří opět mezi menší Lissachatiny. Je popisováno, že velikost ulity je u tohoto druhu  až 17 cm, ale většina šneků dorůstá velikosti okolo 7 až 12 cm. Této velikosti dosahují šneci obvykle  již během prvního roku svého života. Ulita má základní barvu béžovobílou a na ní jsou tmavě hnědé skvrny. Nově narostlá ulita je vždy světlá, skrvny se na ní tvoří až s postupem času. Důležitým rozpoznávacím znakem je růžový apex (rozpoznávací znak oproti Achatina reticulata). Tělo šneka je světlounce hnědé, béžové až krémově bílé. Další rozpoznávací znak oproti A. reticulata - albopicty mají hlavu stejně barevnou jako tělo.

Lissachatina fulica  je tmavšího zbarvení, je tmavě hnědá a na prvních závitech mírně pruhovaná. Ulita je dlouhá průměrně 10 až 13 cm, váha 80 až 130g . Poslední závit upoutá svou velkou šířkou, ale postupně se ulita zužuje.  Noha šneka je tmavá.

Lissachatina reticulata je druhý největší suchozemský šnek na světě, může dorůst až 20 cm, v zajetí se ale většinou pohybuje velikost jejich ulity od 12 do 16 cm. Jeho noha je bělavá, krémová až žlutá nebo nahnědlá, hlava tmavá (šedá, tmavě hnědá až černá), oči bývají na koncích světlé. Typické zbarvení těla a hlavy může být změněno albinotickými geny a celá noha včetně hlavy tak může být i kompletně čistě bílá. Základní barva ulity je bílá, béžová, krémová či světle hnědá a na ní jsou tmavé tečky, skvrny a pruhy nebo různá cik-cak kresba. Achatina reticulata je zejména v subadultním stádiu hodně podobná druhu Achatina albopicta, ale v dospělosti je mnohem větší (A. albopicta dorůstá jen asi 10 až 12ti centimetrů) a rozpoznávacím znakem je barva apexu (vrcholu ulity). Zatímco A. albopicta má apex červený, reticulata jej má bělavý a nikdy není zbarven do červena! Columella a vnější obústí Achatina reticulata jsou čistě bílé.

Rozmnožování :

Lissachatina immaculata se v zajetí množí bez větších problémů. Dospívá kolem 5 měsíce svého života. Vajíčka jsou křehká, oválná, v jedné snůšce jich bývá od 20 do 150 ks. Uvádí se, že u tohoto druhu šneka je poměrně velká mortalita (úmrtnost) mláďat. U tohoto druhu je časté samooplodnění. Snůšku je lépe z chovné nádrže odstranit a přesunout do jiné, kde udržujeme stejné podmínky jako v chovné nádrži. Šnečci se líhnou poměrně brzy okolo 3 až 6 dne.

Vajíčka Lissachatina albopicta svou velikostí odpovídají ostatním druhům achatin, jako například L. fulica nebo L. immaculata. Velikost snůšky je  30 až 200 vajíček.

Lissachatina fulica má první snůšky kolem 5 až 6 měsíce stáří, počet vajíček se při první snůšce pohybuje kolem 30 až 150. Pak následuje série průměrně 5 snůšek za sebou. Počet vajíček se pohybuje v každé snůšce kolem 200 až 300. V následujícím roce je snůšek už méně, 3 až 4, i počet vajíček je menší. Třetím rokem snůšky ustávají, maximálně se objeví jedna s počtem vajíček 150 až 200. Za svůj život tak snese 1000 až 1500 vajíček. Další roky sice šnek žije, ale již nesnáší, v zajetí pak může čtvrtým rokem uhynout.

Lissachatina reticulata pohlavně dospívá v cca 6 až 9 měsících. Velikost vajíček odpovídá všem ostatním druhům achatin podobné velikosti. Pozor se musí dávat při držení více druhů v jedné nádrži. A. reticulata se může zkřížit i s jinými druhy (např. A. albopicta). Po spáření klade až 200, 0,5 až 1 cm velkých vajíček, do důlku v substrátu (je o něco méně plodná než její příbuzná Achatina fulica). Snůška se opakuje zhruba 4 krát do roka. Chceme-li odchovat mláďata, je lépe vajíčka z nádrže s dospělými šneky přesunout. V původní nádrži by je mohli dospělci poničit. V nové nádrži pak udržujeme stejnou teplotu a vlhkost jako v nádrži dospělých šneků. Mláďata se líhnou po 10 - 20 dnech, jsou veliká asi půl centimetru a mají téměř průhlednou ulitu, na které se nejprve objevují typické „skvrnky" a s rostoucím věkem potom také proužky.

Plži rodu Achatina patří mezi hermafrodity, to znamená, že se jedná o živočichy schopné produkovat současně vajíčka i spermie. K prvnímu páření musíme mít tedy nejméně dva jedince.

Páření může probíhat i jednostranně, kdy pouze jeden z partnerů se páří s druhým a předává tak spermie druhému šneku.

Podmínky chovu :

Jsou stejné pro všechny čtyři druhy Lissachatin. Je uváděno, že pro cca 8 ks dospělých šneků by mělo být chovné zařízení (šnekárium) velké 80 x 40 x 40 cm (délky x šířka x výška).  Vlhkost vzduchu  by se měla pohybovat okolo 80 - 90%. Substrát by měl být stále vlhký, nesmí  však být převlhčený.  V příliš vlhkém substrátu se zvířata nerada zdržují. Vzhledem k tomu, že šneci se přes den zahrabávají do substrátu, je vhodné  jim ho poskytnout  ve vyšší vrstvě (několik cm). Substrát by i přes vysokou vlhkost měl být pořád kyprý. Jako substrát používám lignocel, neboli kokosové vlákno. Ideální teplota chovu je o něco málo vyšší než je pokojová, tedy 25 - 26°C. Dno může být vyhříváno topným kabelem, není to však nutné. V případě, že je dno vyhříváno, snůška Achatin pak bývá zpravidla na teplejší místo, kde je umístěn topný kabel. V chovném taráriu mám misku s vodou (miska pod květináč), kde se šneci rádi "koupou" a asi  i pijí. Terárium nemám osvětlené, stačí denní světlo.  Dočetl jsem se, že šneci se při dobrých podmínkách dožívají věku 5 až 8 let (tak dlouho je zatím nemám ). 

Krmení :

Všechny mnou shora uvedené druhy lze krmit zbytky z kuchyně - zelenina a ovoce. Ovoce je přijímáno s menší oblibou než zelenina.  Předkladaná potrava musí být vždy čerstvá, neboť případné plísně šnekům ublíží. Zbytky potravy se můsí druhý den odstranit.  Lissachatiny jsou noční zvířata, proto se potrava předkládá zejména navečer. Vhodné jsou všechny druhy salátů, listy z kedlubny, milují okurku a rajče, podává se dále mrkem a brambory (i vařené), slupky z melounů, listy i květ pampelišky, piškoty, namočený tvrdý chléb,  dále kočičí granule a granule pro hlovavce apod. Dále je nutné mít stále ve "šnekáriu" sépiovou kost, drcené skořápky z vajíček a to z toho důvodu, aby nedocházelo mezi šneky  k vzájemnému poškozování jejich ulit a to z nedostatku vápníku (pokud mají málo vápníku, začnou si šneci obrušovat vlastní ulity). Taktéž z toho důvodu, že když chybí šnekům vápník, tak se nemnoží (což je logické - z čeho by šneci vytvořili vajíčka). Ulita se vedle rohoviny a perleti skládá především z uhličitanu vápenatého. Zvířata ho potřebují k výstavbě své ulity. Zvýšená potřeba vápníku je především po zraněních ulity a u mladých zvířat. Vápník je potřeba také při produkci vajíček a při tvorbě vápenného víčka pro zimní spánek.

Tělo :

Lissachatiny (Achatiny) mají tělo rozděleno na hlavu, nohu a útrobní vak, ve kterém jsou uloženy vnitřní orgány. Pokožka pláště, kterým je obalen útrobní vak, vylučuje na povrch sloučeniny vápníku - tyto pak vytvoří na povrchu pláště tvrdou pevnou uliltu.

Použita část textu  z : achatina friends.cz  a encyklopedie.seznam.cz (anatomie mekýšů)

achatinaclub.mypage.cz/rubriky/uvod-historie

=========================================================================================

V současné době chovám ještě níže uvedené  "potvůrky"  a to z důvodu, abych se v Praze nenudil a měl se o koho starat.

PSG84  Pakobylka peruánská - Oreophoetes peruana (Saussure 1868)

 Sameček

Samička 

Pár 

Nymfa

  Kapradí 

PSG270  Strašilka ďábelská - Peruphasma schultei (Conle a Hennemnn 2005), synonymum Autolyca sp., Manticomorpha sp.

Pár - sameček vlevo

Nymfy různých velikostí

 Ptačí zob 

Šeřík

PSG278  Lupenitka filipínská - Phyllium sp. "Filipíny" ?

Dospělé samičky

Nymfy různých velikostí

Ostružiník 

Dub

Pro případ, že chcete zjistit více informací o shora uvedených "strašilkách", tak zde uvedu jeden odkaz, kde zjistíte vše potřebné. Pouze zde poskytnu své fotky strašilek a krmení, které v mém chovu pojídají. Opravdu zde nechci nic jiného interpretovat o uvedených druzích, protože nepatřím k "broučkařům". Děkuji za pochopení.

Se svolením pana Ing. Jaromíra Zajíčka, zde poskytuji odkaz na jeho webové stránky, které jsou zaměřeny na chov strašilek a tak jsem se vyhnul psaní o těchto "potvůrkách". Děkuji a jsem vděčný za svolení odkázat se na jeho webové stránky.