Jdi na obsah Jdi na menu
 

Plazi a obojživelníci ČR, legislativa

 

Zmije obecná  - Vipera berus (černá forma), páření v ZOO Děčín

plazi-zmije-1.jpg

plazi-zmije-2.jpg

Plazi
Ještěrka obecná  -  Lacerta agilis  (Linné, 1758)
Ještěrka zelená  -  Lacerta viridis  (Laurenti, 1768)
Ještěrka živorodá  -  Zootoca vivipara  (Jacquin, 1787)
Ještěrka zední  -  Podarcis muralis  (Laurenti, 1768)
Slepýš křehký  -  Anguis fragilis  (Linné, 1758)
Užovka hladká  -  Coronella austriaca  (Laurenti, 1768)
Užovka obojková  -  Natrix natrix  (Linné 1758)
Užovka podplamatá  -  Natrix tessellata (Laurenti, 1768)
Užovka stromová  -  Zamenis longissimus (Laurenti, 1768)
Zmije obecná  -  Vipera berus (Linné, 1758)
Želva bahenní - Emys orbicularis (Linné, 1758)
 
 
Obojživelníci bezocasí  (žáby)
Kuňka obecná – Bombina bombina (Linaneus, 1761)
Kuňka žlutobřichá – Bombina variegata (Linnaeus, 1758)
Ropucha obecná – Bufo bufo (Linnaeus, 1758)
Ropucha krátkonohá – Bufo calamita  (Laurenti, 1768)
Ropucha zelená – Bufo viridis (Laurenti, 1768)
Rosnička zelená – Hyla arborea (Linnaeus, 1758)
Blatnice skvrnitá – Pelobates fuscus (Laurenti, 1768)
Skokan ostronosý – Rana alvaris  (Nilsson, 1842)
Skokan štíhlý – Rana dalmatina  (Fitzinger In Bonaparte, 1839)
Skokan hnědý – Rana temporaria  (Linnaeus, 1758)
Skokan zelený – Rana esculenta  (Linnaeus, 1758)
Skokan krátkonohý – Rana lessonae  (Camerano, 1882)
Skokan skřehotavý – Rana ridibunda  (Pallas, 1771)
 
  
Obojživelníci ocasatí   (mlok, čolci)
Mlok skvrnitý – Salamandra salamandra (Linnaeus, 1758)
Čolek horský – Triturus alpestris (Laurenti, 1768)
Čolek dravý - Triturus carnifex  (Laurenti 1768)
Čolek velký - Triturus cristatus (Laurenti, 1768)
Čolek dunajský - Triturus dobrogicus (Kiritzescu, 1903)
Čolek hranatý - Triturus helveticus (Razoumowsky, 1789)
Čolek karpatský -  Triturus montandoni (Boulenger, 1880)
Čolek obecný - Triturus vulgaris (Linnaeus, 1758)
 
 
 
 

 

 
 
Užovka stromová - Zamenis longissimus (Laurenti, 1768)
 
 

nov-1.png

 

 

Slovo úvodem 

Systematický výzkum kriticky ohroženého druhu Užovky stromové (Zamenis longissimus) prováděný v Poohří od roku 2005 odhalil řadu negativních faktorů. Proto bylo v roce 2006 založeno občanské sdružení Zamenis, jehož náplní je praktická ochrana a další výzkum tohoto vzácného a jedinečného hada v Poohří.

Co je to za hada?

Užovka stromová, dříve užovka Aeskulapova je nejedovatý druh. Jedná se o hada snad s nejstarší známou evropskou tradicí. Byl zasvěcen řeckému bohovi lékařství Aeskulapovi a je zpodobňován na památkách starých více než 2 500 let. Aeskulapova hůl obtočená hadem je znamením životní síly a zdraví. Jako svůj znak ho používají lékaři a farmaceuti.                                 


Rozšíření

Užovka stromová obývá prakticky celou teplejší, jižní polovinu Evropy, od východního Španělska, Francii, Itálii a Balkán, až po Kaspické moře (Obr. 2). Česká republika leží na severní hranici areálu druhu, která prochází jižním a jihovýchodním okrajem našeho území. Izolovaná populace v Poohří je v současnosti nejsevernější místo výskytu druhu na světě. Podobně izolované populace se vyskytují ještě v Německu a Polsku.

 

1.png

 

Biologie

Užovka stromová je naším největším hadem. Často dosahuje délky kolem 1,5 m, výjimečně dorůstá až 2 m. Tělo dospělců je svrchu hnědé, břišní strana je žlutá (Obr. 3). Mláďata jsou skvrnitá a výraznými žlutými skvrnami za hlavou (Obr. 4).

 

3.png

 

2.png   

Užovka stromová preferuje pestrou strukturu krajiny se širokou nabídkou rozmanitých biotopů. V Poohří je užovka vázána prakticky výhradně na činnost člověka v krajině. Obývá zde především náspy silnic a železnic, zídky skládané z hrubých kamenů, stodoly, chlévy, kůlny, komposty, hnojiště, smetiště apod. jak v obcích, tak v chatařských koloniích.

 

Ze zimního spánku se užovka stromová probouzí v dubnu. V květnu dochází k páření, před nímž samci mezi sebou bojují. V  červenci kladou samice zhruba 8 – 12 vajec do organického materiálu (listí, piliny, hnůj, kompost, ztrouchnivělé pařezy). Mláďata se líhnou v průběhu září, někdy i počátkem října. Od poloviny října se pomalu ukládá k zimnímu spánku do dutin stromů, skalních štěrbin, starých sklepů, hromad pilin, kompostů atd. Potravu tvoří drobní savci, příležitostně i ptačí vejce.

 

longisima-1.jpg

  

lungisima-2.jpg

 

Jak probíhá výzkum hadů?

 

V období od poloviny dubna či počátku května do konce října je úzamí pravidelně navštěvováno. Každý odchycený exemplář užovky stromové je individuálně označen dvěma zástřihy v určitém číselném kódu na břišních štítcích v oblasti těsně nad kloakou (Obr. 6). Dále je podrobně fotografován, protože každý had má své drobné jizvy po těle a individuální uspořádání štítků na hlavě. To umožňuje identifikaci při zpětném odchytu (Obr. 7).

 

5.png

6.png

Odchycené užovky je třeba změřit a zvážit. Jen tak se dá zjistit jak rychle rostou a zda přibývají na váze. Pohlaví dospělců lze určit podle tvaru kořene ocasu, který se u samic od kloaky rychle zužuje, zatímco u samců je silný až mírně vypouklý (Obr. 8). U každého nálezu dále zaznamenáváme datum, čas a přesnou polohu.

 

7.png

 

 

 Co se zjistilo?

Celkem bylo označeno 432 jedinců. Z toho 146 jich bylo odchyceno zpětně. Celkově je stav populace odhadován na 500 ex. Byly zjištěny významné přesuny na vzdálenost více než kilometr. Několikrát had překonal řeku Ohři. Kromě toho byla nalezena 3 líhniště, asi 7 zimovišť a zjištěny hlavní příčiny ohrožení. Tyto údaje umožní efektivnější ochranu druhu.

Čím je užovka stromová ohrožena? 

Užovka stromová v Poohří je ohrožena už tím, že je od ostatních populací vzdálena stovky km – tedy vytváří zde samostatnou, izolovanou populaci. Ohrožení vyplývá z velmi omezené oblasti výskytu (cca 8 km podél toku řeky Ohře) a nízkého počtu jedinců. Jakékoliv ztráty jedinců způsobené vlivem různých negativních faktorů nemohou být kompenzovány přísunem jedinců odjinud, neboť vzdálenost k nejbližší populaci přesahuje 200 km.

Snad nejvíce je užovka ohrožena změnou způsobu hospodaření a s tím spojenou ztrátou biotopů. Změna krajinné struktury je patrná při srovnání níže zobrazených leteckých snímků z roku 1938 a v současnosti. Většina pozemků byla sjednocena ve větší celky a dnes se na nich hospodaří s použitím těžké mechanizace. Naopak – jiné plochy zůstávají neobhospodařovány a stále více zarůstají. Došlo tak k zániku celé řady drobných zídek, starých cest, mezí a hnojišť, které jsou pro výskyt užovky stromové zcela zásadní.

V poslední době je navíc vážně ohrožena postupujícím tlakem lidské společnosti. Často končí pod koly aut či jsou její biotopy zabírány pro další a další zástavbu. Přes vytrvalou osvětu se stále najdou lidé, kteří hady úmyslně zabíjejí. Někteří ji zabíjejí i neúmyslně, stačí příliš rychlá jízda na kole, v autě či neopatrné sekání trávy.

A není to ještě zdaleka všechno, užovka stromová má jako každý jiný druh své přirozené nepřátele. Nicméně člověk ve své touze po kožešinách způsobil současné rozšíření nepůvodních šelem – predátorů.  Mezi ně patří norek americký (též mink), mýval severní či psík mývalovitý (též mývalovec kuní).

 

 

  

letecky.jpg

 

Jak užovce stromové pomáháme?

 

Jedna z možností jak užovce stromové pomoci je udržovat její biotop a zajistit místa rozmnožování a zimování. Těmto úkolům se občanské sdružení Zamenis věnuje již od roku 2006. Některé biotopy se daří udržovat vlastními silami, jiné s pomocí specializované firmy Naturaservis a. s.

K dalšímu úkolu, budování líhnišť, jsme přistoupili v roce 2008, s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR máme v plánu vybudovat 4 líhniště s nabídkou různých substrátů (hnůj, seno, kůra, piliny, tráva, větve atd.). Tento substrát je umístěn v ohradě o rozměrech 6 x 3 m, pletivo zabraňuje nežádoucímu vniknutí predátorů. S pomocí řady dobrovolníků se některá líhniště již podařilo realizovat, viz fotogalerie

 

Jak můžete užovce stromové pomoci vy?

1.  

Užovce stromové neubližujte a nepronásledujte ji. Naopak ji chraňte. Je naprosto neškodná a odvděčí se vám za to hubením myší a hryzců. 

Zbytečně ji nerušte a nemanipulujte s ní pokud se usídlí v blízkosti Vašeho obydlí. V obraně dokáže citelně kousnout, nicméně není jedovatá.

Neničte její oblíbená místa – zídky, staré kůlny atd. Zejména spárování zídek je velmi nebezpečné, neboť existuje riziko, že hadi zůstanou zazděni uvnitř.

Pokud máte kompost, pokuste se s ním nemanipulovat od konce června do poloviny října. V té době dochází k inkubaci vajec, která mohou být manipulací snadno zničena. Optimální termín pro manipulaci s kompostem je v průběhu května, mláďata v něm totiž mohou i zimovat.

Pokud máte v plánu učinit něco aktivního pro ochranu užovky stromové, můžete ji na svém pozemku zbudovat úkryt, kompost či zídku. Rádi pomůžeme s plánováním i vlastní realizací.

 

 

 

 Slovo závěrem:

Věříme, že Vás naše činnost zaujala. Budeme vděčni za Váš zájem o bližší informace, podněty a připomínky. Velmi oceníme pokud nás přivoláte v případě mimořádného chování hadů na vaší zahradě, např. k soubojům samců, páření či k nálezům vajec atd.

 

Zdroj: Fotografie a text: Zamenis o.s. 

 

 

Baner+Zamenis.jpg
 

zamenis2.jpg

 

 

 

 

 

 

Fotogalerie

 

Cedule - líhniště 

detail.jpg

Stalo se již pravidlem, v posledních několika letech, že v měsíci březen - duben, při průjezdu obcemi Želízy a Liběchov, po ulici Rumburská,  v okrese Mělník, kudy jezdím domů do Varnsdorfu a zpět do Prahy, vídám při levém okraji silnice (ve směru od České Lípy na Prahu) zábrany, varovné cedule, zakopané kýble a to vše kvůli stěhování Ropuchy obecné. Ta se v této době stěhuje z lesů a strání na vodní plochy, kde se chce rozmnožit.  Žáby pak cestují přes tuto frekventovanou silnici, kde by často končil jejich život pod koly automobilů. Proto jsou odchytávány do kýblů a přenášeny přes silnici. Před obcí Liběchov k rozmnožování mají spoustu možností v rybnících, nádržích a v okolí zatopeném vodou z říčky Liběchovka, která se vlévá do Labe.  

Ropucha žije v lesích, na polích, zahradách i v okolí lidských sídel. Přezimuje v úkrytech na suchu. Ve vodě se zdržuje jen zjara v době páření. V té době je aktivní i přes den, avšak potravu nepřijímá. Samci se ozývají chrochtavým nebo skřípavým skřehotáním. Mimo dobu rozmnožování je ve dne většinou ukryta v děrách, pod kameny apod. Za potravou se vydává zpravidla za šera a v noci, kdy vylézá z úkrytu a začne slídit po potravě za kterou ji slouží červi, slimáci a různí pozemní členovci. Kořist zpozoruje až zblízka, zmocňuje se jí rychlým vymrštěním jazyka a okamžitě ji polkne. Stane-li se, že ulovený živočich je příliš velký a nedá se spolknout najednou, pomůže si přední packou. Žravost ropuch je příslovečná, a protože spotřebuje velké množství škodlivých živočichů, není o její užitečnosti pochyb. Na zahradách slouží v  noci jako hubitelé hmyzu, když hmyzožraví ptáci spí. Pulci se  podílejí na odstraňování organických zbytků ve vodě.

Ropucha je velmi užitečný živočich prokazující člověku značný užitek hubením škodlivého hmyzu. Bohužel člověk je v přírodě jejím největším nepřítelem. Velké množství ropuch uhyne na otravu organofosfáty a těžkými kovy. Ještě větší množství přijde každoročně o život pod koly automobilů při jarní migraci k vodním zdrojům.

Důležité pro  zachování populací je  zabezpečení přechodů ropuch přes vozovku a ochrana vhodných lokalit k páření.

Chráněna je dle vyhlášky č. 395 / 1992 Sb.

 

 

znacka.jpg

 

 

 www.csopvlasim.cz/dokumenty/letak_obojzivelnici.pdf 

www.csop.cz/index.php 

www.herp.cz/3/HI_2007.pdf  

 

 

Několik fotografií, ze dne 15.4. a 20.4.2013, které jsem pořídil při cestě do Prahy a zpět do Varnsdorfu.

ropucha-1.jpg

ropucha-2.jpg

ropucha-3.jpg

ropucha-4.jpg

ropucha-5.jpg

ropucha-6.jpg

ropucha-7.jpg

Amplexus Ropuch obecných

p1040914.jpg

p1040915.jpg

mrtvolka-zaby.jpg

p1050398.jpg

 A tady : 2x hlavní důvod - proč se to vše dělá!!!

 

 

 

 

Legislativa

Zákon  č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny

Vyhláška č. 395/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání

vyhláškou č. 411/2008 Sb. se ruší vyhláška č. 75/1996 Sb.

Vyhláška č. 411/2008 Sb. Stanovující druhy zvířat vyžadující zvláštní péči

Výklad k vyhlášce č. 411/2008 Sb.

ÚKOZ - Podmínky chovu plazů v zajetí

Ochrana a welfare volně žijících zvířat

Žádost o povolení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči - formulář

Postup při žádosti o povolení chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči