Vědecká klasifikace Lampropeltis

Říše: živočichové ( Animalia )                                               

Kmen: strunatci ( Chordata )

Podkmen: obratlovci ( Vertebrata )

Třída: plazi ( Reptilia )

Řád: šupinatí ( Squamata )

Podřád: hadi ( Serpentes )

Čeleď: užovkovití ( Colubridae )

Podčeleď: Colubrinae

Rod: Korálovky ( Lampropeltis )

Přírodní formy korálovek jsou momentálně taxonomicky rozděleny do celkem devíti druhů a to Lampropeltis alterna, Lampropeltis calligaster, Lampropeltis getula, Lampropeltis mexicana, Lampropeltis pyromelana, Lampropeltis ruthveni, Lampropeltis triangulum, Lampropeltis webbi, Lampropeltis zonata. Níže jsou uvedeny jejich druhy a poddruhy.

V případě barevných  mutací se jedná o vyšlechtěné jedince (viz. GRANIT L. m. mexicana  a PASTEL KING), které mají na stovky variant. Zde pak může dojít i ke křížení jednotlivých poddruhů, druhů a barevných mutací mezi sebou a to často i z neznalosti.

Máme-li na mysli korálovky Milksnakes (v překladu Mléčný had), tak se jedná o korálovky druhu Lampropeltis triangulum, mimo korálovku Lampropeltis triangulum elapsoides, které se říká Scarlet Kingsnake. Co se týče názvu "Mléčný had", tak si níže vysvětlíme, proč tento název.

Autor foto : Pavel Šmek 

Na horní fotce je neškodná Korálovka sedlatá (budeme-li říkat "mléčná"), vypadá na první pohled stejně jako prudce jedovatý Korálovec  arizonský (prostřední fotka  Korálovec arizonský - Micruroides euryxanthus) nebo Korálovec středoamerický (fotka dole vpravo Korálovec středoamerický - Micrurus nigrocinctus). Této nápadné podobnosti korálovek k korálovcům se říká mimikry, tzv. Batesovi mimikry, kdy nejedovatý živočich napodobuje živočicha jedovatého. To ji chrání před predátory (dravci), kteří si rádi pochutnají na hadím mase. Korálovky napodobují jedovaté americké hady a to zejména korálovce, ploskolebce a chřestýše, jsou tedy výrazně barevné. Tyto jedovaté hady korálovky s oblibou pojídají a proti hemotoxickému jedu mají velkou imunitu. Rozpoznávacím znakem je fakt, že mají červený pruh vedle černého, zatímco korálovci červený vedle světlého (bílého, žlutého). Toto odlišení však nemusí být, ve volné přírodě, naprosto spolehlivé. Ve Spojených státech je mezi lidmi rozšířeno : "Červená vedle žluté, zabije tě! Červená vedle černé, neublíží, je tvůj přítel!". Nebo  se také používá rýmovačka  "Red to yelow, kill the felow,  red to black, wenom lack", což v překladu znamená totéž.  

Korálovec Micrurus proximans

Ještě jedna nápadná podobnost Korálovky (Lampropeltis mexicana thayeri) a Korálovce (Micrurus fulvius).

   Autor foto : G.T. Salmon

Autor foto : Wikipedia  

Její jméno "Mléčný had" vzniklo na základě pověry (mýtu), kdy se mylně soudilo (na některých místech USA, se mylně soudí  dodnes), že korálovky na pastvinách a v ustájení skotu, cucají a odsávají kravám z vemene mléko. Tento mýtus je úplně nesmyslný. Vzhledem k tomu, že korálovky se často objevují  v okolí stodol a stájí, kde vyhledávají chladná a tmavá místa, s výskytem populace hlodavců, tedy jejich přirozené potravy (myši a potkani), došlo k těmto nesmyslným mýtům.

Další vysvětlení  jména Milksnakes jsem nalezl toto. Cituji!  "Mléčný had" dostal své jméno podle starého lidového rčení.  Příběh říká, že had saje mléko u kojících matek  a u krav, do té doby, dokud není prso a vemeno suché (prázdné - vycucané). U kojících matek, nejdříve had vnikne do domu, zde uhrane dítě a pak sám saje mléko z vyčerpané matky po porodu. U krav se potají večer vplíží do stodol a chlévů. Samozřejmě víme, že toto není možné z několika logických aspektů - had neumí sát (pominu-li tu skutečnost, že by pil mléko),  matka a kráva toto nedovolí, do útrob hada se vejde pouze lžíce tekutiny ...., prostě opět úplně nesmyslný příběh (mýtus) - naprostá zhovadilost!!! Tak tolik asi k názvu "Mléčný had"! 

Velký Joe a malý Harry se rozhodli obětovat krávu Marthu, aby odradili mléko sací škodnou, kdy mezitím stádo přejde pole zamořené „Mléčnými hady". 

Samovi a Timmovi táta ukazuje, jak mláďata „Mléčných hadů“ vedou svůj první útok na samice hlodavců a králíků, než přejdou na dobytek. „Je to přírodní způsob kontroly populace," vysvětluje.

V dnešní době není problém zakoupit o korálovkách  v ČR jak domácí tak i zahraniční literaturu  :

 

Zde je jeden odkaz na fotky níže uvedených druhů Lampropeltis :

Taxonomie rodu Lampropeltis: 

Druhy (species) :

Lampropeltis alterna  (BROWN 1901) - Korálovka šedá

Lampropeltis calligaster  (HARLAN 1827) - Korálovka prérijní

Lampropeltis getula  (LINNAEUS 1766) - Korálovka pruhovaná

Lampropeltis mexicana  (GARMAN 1884) - Korálovka mexická

Lampropeltis pyromelana  (COPE  1866) - Korálovka královská

Lampropeltis ruthveni  (BLANCHARD 1920) - Korálovka Ruthvenova

Lampropeltis triangulum  (LA CÉPÉDE  1789) - Korálovka sedlatá   

Lampropeltis webbi  (BRYSON, DIXON & LAZCANO 2005) - Korálovka Webbova

Lampropeltis zonata  (LOCKINGTON 1835) - Korálovka horská

Poddruhy (subspecies) :

Užovky rodu Lampropeltis jsou pevně stavění hadi, s málo oddělenou hlavou od těla. Ve velikosti jsou značně variabilní, záleží druh od druhu, zpravidla v rozmezí od 40 do 150 cm, kdy samozřejmě  existují i  výjimky.  Vyskytují se v USA až po sever Jižní Ameriky.  Opět  je biotop závislí na druhu a je druh od druhu rozdílný, od suchých lokalit s velkými teplotními výkyvy, přes téměř konstantně vlhké a teplé klima nížin Střední Ameriky až po horké jihoamerické biotopy s velkými teplotními výkyvy. Velká část území spadá do temperátní oblasti.  Tyto užovky vedou samotářský způsob života, agregace hadů  na určité území nastává v době páření a v době zimování.  Pohlavní dospělost u korálovek je kolem 3 až 4tého roku života (záleží též na velikosti samice). Pokud uvažujeme o úspěšném odchovu, je dobré nechat obě zvířata  před rozmnožováním zimovat. Vhodné zimování je 2 až 3 měsíce, při teplotě 10 až 13 °C (k zimování můžeme přistoupit začátkem listopadu až do konce března následujícího roku). Jde o období, kdy při snížené teplotě se téměř zastaví u hadů metabolismus a po odzimování je jedinec více nastimulován k páření. Při zimování nechávám hadům přístup k vodě. Po odzimování dochází k páření  a to v jarních měsících,  někdy i 2x do roka (druhé páření je pak v letních měsících). Gravidita samic trvá cca 6 - 7 týdnů, po této době samice  klade, opět dle druhu a velikosti, od 3 až 20 vajec, kdy jak bylo uvedeno - jejich  počet, velikost a hmotnost je variabilní podle druhu a poddruhu. Neoplozená vejce oddělujeme od ostatních vajec, tyto poznáme podle žlutého zabarvení a scvrkávání, ke kterému dochází po 14 až 20 dnech inkubace. Inkubace vajíček (na vlhkém rašeliníku, či vermikulitu) by měla být při teplotě 26 až 28 °C a při dostatečné vlhkosti 80 až 90 %. Doba inkubace je závislá na teplotě a je cca 60 až 80 dní.  Též velikost vylíhlých mláďat je dosti variabilní (opět  záleží na druhu), bývá od 13 cm do 35 cm, vylíhlá mláďata jsou již soběstačná (samostatná). Po prvním svleku mláďat začínáme krmit jednodenními holátky. Většinou s příjmem potravy nejsou problémy, pokud je potrava po několika pokusech odmítána, musíme mláďata nakrmit  násilně - rozkmit.  K tomuto jsem používal proužky kuřecího masa, kuřecí žaludky a srdce, akvarijní rybičky a později jednodenní holátka myší. Věk těchto užovek je uváděn až 15 let, jsou známi případy i starších hadů  (zpravidla však 10 až 15 let).  Krmíme přiměřenou potravou  podle velikosti jednotlivých hadů. Mějte na paměti, že v případě korálovek se jedná o hady se sklony i ke kanibalismu. Při krmení by měli být  jednotlivý hadi  od sebe odděleni a to z důvodu zabránění případného pozření  jednoho z hadů s potravou tím druhým. Korálovky přijmou veškerou živočišnou potravu od plazů (jiných užovkovitých hadů, jedovatých hadů a ještěrek), žab, savců a ptáků, i jejich vajíček a dokonce i želvích vajíček. Nově narozená mláďata ve volné přírodě s největší pravděpodobností pojídají i hmyz (prokázáno k rozboru trusu). Já krmím své  hady mraženou potravou (jak bylo již uvedeno u "gutek" a "obsolet")  a mám je od sebe oddělené. Oddělené hady mám takřka po celý rok, s výjimkou období páření.