Lampropeltis/Kingsnakes (Korálovky)
Scarlet Kingsnake (Lampropeltis triangulum elapsoides)
Vědecká klasifikace Lampropeltis
Říše: živočichové ( Animalia )
Kmen: strunatci ( Chordata )
Podkmen: obratlovci ( Vertebrata )
Třída: plazi ( Reptilia )
Řád: šupinatí ( Squamata )
Podřád: hadi ( Serpentes )
Čeleď: užovkovití ( Colubridae )
Podčeleď: Colubrinae
Rod: Korálovky ( Lampropeltis )
Přírodní formy korálovek jsou momentálně taxonomicky rozděleny do celkem devíti druhů a to Lampropeltis alterna, Lampropeltis calligaster, Lampropeltis getula, Lampropeltis mexicana, Lampropeltis pyromelana, Lampropeltis ruthveni, Lampropeltis triangulum, Lampropeltis webbi, Lampropeltis zonata. Níže jsou uvedeny jejich druhy a poddruhy.
V případě barevných mutací se jedná o vyšlechtěné jedince (viz. GRANIT L. m. mexicana a PASTEL KING), které mají na stovky variant. Zde pak může dojít i ke křížení jednotlivých poddruhů, druhů a barevných mutací mezi sebou a to často i z neznalosti.
Máme-li na mysli korálovky Kingsnakes (v překladu Královský had), tak se jedná o korálovky druhů Lampropeltis alterna, L. calligaster, L. getula, L. mexicana, L. pyromelana, L. ruthveni, L. triangulum elapsoides (Scarlet Kingsnake), L. webbi a L. zonata.
A jak vzniklo jméno "Královský had"? Vzhledem k tomu, že korálovky mají všeobecně tendenci být ve svém jídelníčku oportunní (tzn. využívají příležitosti, pozřít i oslabeného jedince téhož druhu), kdy pojídají jiné hady, včetně jedovatých druhů (korálovce, ploskolebce, chřestýše), patří mezi ophiophagy (pojídající hady). Proti hemotoxickému jedu mají velkou imunitu. "Král" v jejich jménu (jako je u Kobry královské - která se živý pouze hady), je tedy odkazem na jejich oblibu v pojídání hadího masa - jiných hadů.
I u korálovek Kingsnakes jsou uplatňovány mimikry, kdy nejedovaté korálovky jsou nápadně podobné chřestýšům, kteří jim slouží i jako potrava. Níže můžete vidět podobnost korálovky Lampropeltis alterna alterna a chřestýše Crotalus lepidus klauberi.
Lampropeltis alterna alterna (autor fotografie Matt Nickles)
Crotalus lepidus klauberi (foto zdroj I-fauna)
V dnešní době není problém zakoupit o korálovkách v ČR jak domácí tak i zahraniční literaturu :
Zde je jeden odkaz na fotky níže uvedených druhů Lampropeltis :
Taxonomie rodu Lampropeltis:
Druhy (species) :
Lampropeltis alterna (BROWN 1901) - Korálovka šedá
Lampropeltis calligaster (HARLAN 1827) - Korálovka prérijní
Lampropeltis getula (LINNAEUS 1766) - Korálovka pruhovaná
Lampropeltis mexicana (GARMAN 1884) - Korálovka mexická
Lampropeltis pyromelana (COPE 1866) - Korálovka královská
Lampropeltis ruthveni (BLANCHARD 1920) - Korálovka Ruthvenova
Lampropeltis triangulum (LA CÉPÉDE 1789) - Korálovka sedlatá
Lampropeltis webbi (BRYSON, DIXON & LAZCANO 2005) - Korálovka Webbova
Lampropeltis zonata (LOCKINGTON 1835) - Korálovka horská
Poddruhy (subspecies) :
Genus Alterna Lampropeltis alterna alterna
Genus Calligaster Lampropeltis calligaster calligaster
Genus Getula Lampropeltis getula getula
Genus Mexicana Lampropeltis mexicana mexicana
Genus Pyromelana Lampropeltis pyromelana pyromelanaLampropeltis pyromelana infralabialis Lampropeltis pyromelana knoblochi Lampropeltis pyromelana woodini
Genus Ruthveni Lampropeltis ruthveni
Genus Triangulum Lampropeltis triangulum triangulum
Genus Webbi Lampropeltis webbi
Genus Zonata Lampropeltis zonata zonata |
||
Užovky rodu Lampropeltis jsou pevně stavění hadi, s málo oddělenou hlavou od těla. Ve velikosti jsou značně variabilní, záleží druh od druhu, zpravidla v rozmezí od 40 do 150 cm, kdy samozřejmě existují i výjimky. Vyskytují se v USA až po sever Jižní Ameriky. Opět je biotop závislí na druhu a je druh od druhu rozdílný, od suchých lokalit s velkými teplotními výkyvy, přes téměř konstantně vlhké a teplé klima nížin Střední Ameriky až po horké jihoamerické biotopy s velkými teplotními výkyvy. Velká část území spadá do temperátní oblasti. Tyto užovky vedou samotářský způsob života, agregace hadů na určité území nastává v době páření a v době zimování. Pohlavní dospělost u korálovek je kolem 3 až 4tého roku života (záleží též na velikosti samice). Pokud uvažujeme o úspěšném odchovu, je dobré nechat obě zvířata před rozmnožováním zimovat. Vhodné zimování je 2 až 3 měsíce, při teplotě 10 až 13 °C (k zimování můžeme přistoupit začátkem listopadu až do konce března následujícího roku). Jde o období, kdy při snížené teplotě se téměř zastaví u hadů metabolismus a po odzimování je jedinec více nastimulován k páření. Při zimování nechávám hadům přístup k vodě. Po odzimování dochází k páření a to v jarních měsících, někdy i 2x do roka (druhé páření je pak v letních měsících). Gravidita samic trvá cca 6 - 7 týdnů, po této době samice klade, opět dle druhu a velikosti, od 3 až 20 vajec, kdy jak bylo uvedeno - jejich počet, velikost a hmotnost je variabilní podle druhu a poddruhu. Neoplozená vejce oddělujeme od ostatních vajec, tyto poznáme podle žlutého zabarvení a scvrkávání, ke kterému dochází po 14 až 20 dnech inkubace. Inkubace vajíček (na vlhkém rašeliníku, či vermikulitu) by měla být při teplotě 26 až 28 °C a při dostatečné vlhkosti 80 až 90 %. Doba inkubace je závislá na teplotě a je cca 60 až 80 dní. Též velikost vylíhlých mláďat je dosti variabilní (opět záleží na druhu), bývá od 13 cm do 35 cm, vylíhlá mláďata jsou již soběstačná (samostatná). Po prvním svleku mláďat začínáme krmit jednodenními holátky. Většinou s příjmem potravy nejsou problémy, pokud je potrava po několika pokusech odmítána, musíme mláďata nakrmit násilně - rozkmit. K tomuto jsem používal proužky kuřecího masa, kuřecí žaludky a srdce, akvarijní rybičky a později jednodenní holátka myší. Věk těchto užovek je uváděn až 15 let, jsou známi případy i starších hadů (zpravidla však 10 až 15 let). Krmíme přiměřenou potravou podle velikosti jednotlivých hadů. Mějte na paměti, že v případě korálovek se jedná o hady se sklony i ke kanibalismu. Při krmení by měli být jednotlivý hadi od sebe odděleni a to z důvodu zabránění případného pozření jednoho z hadů s potravou tím druhým. Korálovky přijmou veškerou živočišnou potravu od plazů (jiných užovkovitých hadů, jedovatých hadů a ještěrek), žab, savců a ptáků, i jejich vajíček a dokonce i želvích vajíček. Nově narozená mláďata ve volné přírodě s největší pravděpodobností pojídají i hmyz (prokázáno k rozboru trusu). Já krmím své hady mraženou potravou (jak bylo již uvedeno u "gutek" a "obsolet") a mám je od sebe oddělené. Oddělené hady mám takřka po celý rok, s výjimkou období páření.