Vědecká klasifikace Eublepharis

Říše: živočichové ( Animalia )                                               

Kmen: strunatci ( Chordata )

Podkmen: obratlovci ( Vertebrata )

Třída: plazi ( Reptilia )

Řád: šupinatí ( Sguamata )

Podřád: ještěři ( Sauria )

Čeleď: gekonovití ( Gekkonidae )

Podčeleď: gekončíci ( Eublepharinae )

Rod: gekončík ( Eublepharis )

Druh: Gekončík noční ( Eublepharis macularius )

Taxonomie tohoto ještěra je dále :

Podčeleď Eublepharinae se dále dělí na rody :

Coleonyx, Hemitheconyx, Holodactylus, Goniurosauru, Eublepharis

Rod Eublepharis má 5 druhů :

E. angramainyu (ANDERSON & LEVITON, 1966), E. hardwickii (GRAY, 1827), E. turcmenicus (DAREVSKY, 1977), E. fuscus (BÖRNER, 1981) a   E. macularius (BLYTH, 1854).

Druh Eublepharis macularius se dělí dále na poddruhy :

Eublepharis macularius macularius (BLYTH 1854), Eublepharis macularius afghanicus (BÖRNER 1976), Eublepharis macularius fasciolatus (GÜNTHER 1864), Eublepharis macularius fuscus (BÖRNER 1981), Eublepharis macularius montanus (BÖRNER 1976)  a Eublepharis macularius smithi (BÖRNER 1981).

České jméno tohoto ještěra (gekona, chcete-li gekončíka) je Gekončík noční, synonyma jsou pak Gekončík skvrnitý, Eublík, Leopard gecko, Gekon lamparci. Všechna tato jména charakterizují nažloutlého ještěra, který žije nočním způsobem života, s černohnědými skvrnami a skvrnkami po celém těle, který se snad nejvíce zabydlel a rozšířil v našich chovech. Je nejrozšířenější druh gekona v našem chovu. Základní zbarvení svrchní části těla dospělých jedinců je špinavě bíložluté se sametovými, nepravidelnými, černo­hnědými skvrnami a většími žlutými a svět­le fialovými skvrnami. Spodní část těla je jednobarevná, světle růžovofialová. Na ocasu má zespodu jemné černé skvrnky. Zbarvení i kresba jsou u jednotlivých exemplářů variabilní. Jeho základní zbarvení, tak jak jej známe z domoviny, je na pravé fotce v záhlaví, nahoře na levé straně ja pak oranžová barevná forma (mutace) tohoto gekončíka. 

Chov Gekončíka nočního nečiní žádné větší potíže ani začínajícímu chovateli, samozřejmě při dodržení základních požadavků na chov. Patří tedy mezi ideální druh i pro začínajícího  chovatele, zejména  pro svůj zajímavý vzhled, pěkné zbarvení, mimo­řádnou mírnost, snášenlivost a nenároč­nost. Jedná se o ještěra, který si bez větších problému přivykne na dotek chovatele a i na manipulaci s ním. Gekončík noční má, na rozdíl od jiných gekonů,  volně pohyblivá oční víčka, dokáže tedy "zavřít oči". Oči mají vertikální zornici, duhovka je šedivá. Oční víčka jsou pohyblivá, dobře vyvinutá. Gekončíci noční spí jak  již bylo uvedeno se zavřenýma očima. Slovo eublepharis znamená v překladu - pravdivá víčka.  V dospělosti dosahuje délky od 25 cm do 30 cm, hmotnost  45 až 70 g.

Ve své domovině v Asii, se vyskytuje v jihovýchodním Afghanistánu, Pakistánu, západní Indii (Rajasthan, Ajmer, Madar foot hills, jižně až po Bombaj), Iráku a Iránu. Místa výskytu v Iránu se nedají taxonomicky jedno­značně zařadit. Eublepharis macularius macularius - Slané pohoří, Paňdžáb, Pakis­tán, Indie; Eublepharis macularius afganicus - řeka Kábul (oblast odvodňovacích kaná­lů); Eublepharis macularius fasciolatus - pobřeží Pakistánu, nížiny dolního toku řeky Indus (oblasti Hajdarábád a Fede-ral); Eublepharis macularius fuscus - lokalita 60 km severně od Bombaje, Indie; Euble­pharis macularius montanus - pohoří oblasti Sibi, Kvétá, Las béla, Kálat; Eublapharis macularius smithi - Dillí, Indie.

Mapa k rozšíření Eublepharis macularius použita z Google a www.reptile-database.org

Zde obývá většinou suché křovinaté a skalnaté oblasti, pustiny - řídce porostlé trávou a stepní až polopouštní lokality, vystupují i do hor do výšek až 2500 m n.m.  Přes den se schovává a zdržuje v puklinách skal, v úkrytech  pod kameny, balvany nebo v opuštěných norách. Predátorem v jeho domovině je liška, která požívá i zemřelé jedince. Aktivní je za soumraku, v podvečer a v noci. Pohybuje se pomalu, na vztyčených končetinách, typickým pohybem celého těla (do stran). Přední i zadní končetiny jsou v poměru k tělu štíhlé a mají po pěti prs­tech s drápky. Na prstech nemají gekončíci přísavky, proto  nemohou  šplhat po skle a hladkých stěnách. Gekončík noční má válcovitý tvar těla, svrchu mírně zploštělý trup. Hlava je poměrně velká, široká, špičatě ukončená zúženým krkem, který ji výrazně odděluje od trupu. Ušní otvor je zřetelný a má tvar obráceného písmene „D". Mezi jemnými šupinami na svrchní části těla vystupují nápadné kuželovité výrůstky (jako by bylo tělo poseto malými bradavičkami). V tlustém ocase si gekončíci  uchovávají zásoby pro nepříznivé období. Ocas lze odlomit a po odlomení regene­ruje, nemá však již původní vzhled. Jemná kůže těla před svlečením je bělavá, matná. Při svlékání jsem několikrát pozoroval, že svlékat se začínají od ocasu a zadních nohou, pokračují trupem a předními nohami. Gekončíci noční po svlečení kůži požírají, získávají tak minerální látky.

V teráriu se může chovat jeden samec a několik samic (2 až 3, ale i více). Více samců, v jednom teráriu, se pak vzájemně napadá. Pokud je tento gekončík chován  pouze v páru, s největší pravděpodobností dojde k tzv. "stržení" samice (neustálé obtěžování k páření, snůšky vajec). V teráriu, pro chov, udržujeme teptotu okolo 29 až 35 °C pod zdrojem. V přírodě žijí samotářsky. V době rozmnožování vyhledávají samci své družky,  mezi sebou pak bojují o samičky. Samci jsou větší než samice, mají výrazné anální póry na zadních stehnech a zduřeninu za kloakou (dvě "kuličky"). Samice jsou zavalitější. Asi měsíc po páření, které zpravidla probíhá v únoru až květnu, klade samice většinou dvě oválná, kožovitá vejce pod kameny, do puklin apod. Samice může snášet vajíčka  5x až 6x do roka. Mláďata, o velikosti 3 až 4 cm v tělíčku, se líhnou z vajec, která jsou umístěná v inkubátoru, při vlhkosti 80 až 90 %, teplotě 24,5 až 32  °C,  po 40 až 50 dnech (mohou být, za vhodných podmínek, inkubovány i v teráriu). I u Gekončíka nočního lze teplotou při inkubaci vajíček ovlivnit líhnutí mláďat určitého pohlaví. 

Teplota inkubace :

24,5 - 27°C - se líhnou samice,
27,5 - 30,5°C - se líhnou půl na půl samci/samice,
31 - 32°C - optimální teplota na samce.

* Teploty jsou lehce orientační, při daných teplotách se líhne vždy mnohem více jednoho pohlaví než druhého, ale 100% to není nikdy.

23 - 24°C = cold males = samci často neplodní,
32,5 - 34°C = hot females = samice často neplodné.

 * U těchto extrémních teplot dochází k úhynu zárodků či k deformacím, na teplotě je totiž závislý, mimo jiné, i vývoj nervové soustavy.

Vylíhnutá mláďata můžeme chovat odděleně v menších teráriích (boxech). První 3 dny není třeba krmit, pak krmíme malým hmyzem. Mláďata jsou odlišně zbarvená (mají výrazné příčné sametově černohnědé pruhy na špinavě žlutém základním zbarvení těla, dospíváním se výrazné proužky ztrácejí) než jejich rodiče, měří kolem 7 až 8 cm (i s ocáskem). Jsou velice plachá a bojácná, při vyrušení syčí a ozývají se písklavými hlásky. Postupně rostou a ztrácejí svojí plachost. Zpravidla pohlavně dospívají  kolem druhého roku svého života (někdy i dříve), dožívají se kolem 10-ti let, v zajetí i přes 20 let. 

Tak jak jsem psal u Želvy zelenavé, i u Gekončíků nočních se provádí jejich zimování (hibernování), kdy si odpočinou a neberou sílu. A však jiným způsobem (postačí hibernovat v chovném zařízení - teráriu) a na kratší dobu.  Většinou na 2 až 3 měsíce. Zpravidla zimuji od začátku měsíce prosinec do konce února. V době hibernace pak vypnu jak topný kabel, tak žárovku nad skalkou a terárium přikryji dekou (z důvodu  šera), místní teplota je v teráriu kolem 15 až 17 °C. Gekončíky v době zimování nekrmím. V době zimování hlídám dostatek tekutin. V misce na vodu mám stále vodu, kterou 1x týdně měním. Po probuzení gekončíků, ukončím jejich zimování, postupným zvyšováním teploty  (opětovné zapnutí světla a topného kabelu) a krmením, začnu hned předkládat krmný hmyz a vracím chov do vyjetých kolejí.

Teď něco ke krmení.  V přírodě jsou jejich potravou  různí pavouci, škorpióni, brouci, kobylky a sarančata. Bylo však zjištěno, že v pří­rodě požírají nejen vlastní mláďata, ale i mláďata jiných druhů gekonů. V zajetí krmíme  hmyzem (zkrmujeme šváby, cvrčky, sarančata, moučné  červy), ale podáváme i  myšata a někdy přijímají i sladké ovoce (banán, kiwi), nebo smetánky (ovocné přesnídávky).  Je dobré zkrmovat hmyz  z pinzety.  Je to jediný způsob jak budeme mít přehled o krmení.   Ke krmení patří také dostatek vitamínů a minerálů, které jsou nezbytné pro život plazů. Používají se sypké nebo tekuté přípravky. Jako doplněk stravy podávejte například vitamínovou směs Roboran  H a Vitamix Rep. Dnes již existuje řada kompletních přípravků (vitamíny a minerály), které můžete podávat a použít. Zkušenější chovatelé si mohou namíchat a připravit vlastní sypkou směs.  Gekonům přidávejte do veškerého krmení nastrouhanou  sépiovou kost a drcené vaječné skořápky. Sépiovou kost je nezbytné převařit, aby došlo k odstranění solí. Osobně vařím asi 7 minut i vaječné skořápky, pak je teprve nadrtím. Vitamíny a minerály sypu i do misek do terária a ještěři si je berou sami. Také s nimi popráším předkládaný hmyz.  Vitamíny jsou sice pro život potřebné, ale musí se dbát na správné dávkování uvedené na výrobku. Zejména při dávkování AD3 buďte opatrní. Toto jsem psal již u Želvy zelenavé. Hypervitaminoza vitamínem D3 je smrtelná. Při dávkování roztoku s vitamínem AD3 používejte špejli, kterou jen namočte do roztoku a poté ji otřete o tlamku zvířete, nebo kolen nozder (dojde k olíznutí kapek). Toto dávkování provádějte  jednou za dva měsíce. Při březosti samic dbejte na  dostatek vápníku, jak bylo již zmíněno, podávejte drcené vaječné skořápky a nastrouhanou sépiovou kost. V případě vitamínů, v tekutém provedení, je možné tyto přimíchat našim chovancům i do vody, ovšem opět dle návodu. Zkušenější chovatel může vitamíny a minerály podávat i injekčně a to buď pod kůži, nebo do svalu.

Zde uvádím další možné způsoby, týkající se podávání vitamínů a minerálů, které jsem však ve vlastním chovu nezkoušel, ale jsou uváděny jinými chovateli :

- podávejte 1x až 2 x měsíčně tekutý multivitamínový přípravek Turtle Vit od firmy Beaphar. Tento přípravek ve formě kapek nakapejte gekonům do vody k pití (2–3 kapky). Přípravek obsahuje důležité vitaminy (A, C, D3, E, K, B1, B2, B6, B12),

- použijte Roboran H, Reptilin, AD3, vaječné skořápky a převařenou sépiovou kost,

- použijte vitamíny o složení podle L. Franka : 100g Roboran H, 100g vaječné skořápky najemno drcené, 1 polévková lžíce Plastinu, 10 tablet celaskonu a 1 polévková lžíce B-Komplexu v prášku.

Inkubování vajíček Gekončíka nočního na lignocelu (v pozadí jsou vajíčka Želvy zelenavé).

A tady se mi líhnou malý "dráčci" NZ 2012.

Nejčastější onemocnění gekončíků (jako u suchozemských želv)  :

Avitaminóza (nedostatek vitaminů) : Je častá u mláďat. Onemocnění se nazývá křivice (rachitida). Léčení ne vždy pomáhá, je nutné zajistit veterinární ošetření. Želva potřebuje dostatek vápníku, vitaminů A a D (ze Slunce, případně zdroje UVA UVB záření). Nedostatek vápníku se pozná podle měknutí krunýře.
Plísně : Plísně jsou časté po poraněních. Prevencí je občasné vykoupání v mírně sladké vodě a dodržování čistoty.
Infekce : Infekce bývá nejčastěji způsobena bakteriemi. Postihuje krunýř i kůži. Projevuje se boláčky až vředy či abscesy (kapsy naplněné hnisem). Mohou vést až k otravě a uhynutí zvířete. Nezbytné je zajistit veterinární ošetření.
Cizopasníci (parazité) : Jsou vnitřní a vnější. Bývají to klíšťata. Nebezpeční jsou tím, že způsobují poranění, což je vstup pro infekci. Vnější parazity musíme mechanicky odstranit. Vnitřní se do těla dostávají s potravou, v tomto případě se o vhodném způsobu léčby poraďte s veterinářem.
Choroby očí : Bývají způsobeny chybou ve výživě (nedostatek vitaminu A) nebo nevhodnými podmínkami. Způsobují zánět spojivek, zákal očí a při zanedbání léčby vedou až k oslepnutí. Dbejte proto na čistotu a správnou výživu.
Trávicí potíže : Projevují se průjmy nebo naopak zácpou a nestrávenou potravou v trusu. Příčin je mnoho - cizopasníci, infekce, špatný jídelníček, ale i šok, či prudké kolísání teploty. V případě potřeby se poraďte se zkušeným chovatelem nebo veterinářem o vhodné léčbě.

Odkazy na 2 chovatele Gekončíků nočních v ČR + 4 zahraniční odkazy chovatelů  Steve and Debra SYKES, Ron TREMPER, Garrick DeMEYER a John R. BYER :