Jdi na obsah Jdi na menu
 

Pantherophis obsoletus, syn. P. alleghaniensis/Rat snakes (Užovka černá, syn. Užovka černá čtyřpruhá)

bubu.jpg

Vědecká klasifikace Pantherophis

Říše: živočichové ( Animalia )                                               

Kmen: strunatci ( Chordata )

Podkmen: obratlovci ( Vertebrata )

Třída: plazi ( Reptilia )

Řád: šupinatí ( Squamata )

Podřád: hadi ( Serpentes )

Čeleď: užovkovití ( Colubridae )

Podčeleď: Colubrinae

Rod: Užovky ( Pantherophis )

Druh: Užovka černá ( Pantherophis obsoletus, syn. alleghaniensis )

 

České jméno této užovky je Užovka černá, synonymum Užovka černá čtyřpruhá, dříve také známá pod latinským názvem Elaphe obsoleta quadrivittata. Dle taxonomických změn v rodě Elaphe došlo k zařazení této užovky do rodu Pantherophis, tedy tuto užovku známe nyní jako Pantherophis obsoletus, syn. alleghaniensis. (Často se však používá starý název E. o. quadrivittata). 

Tak jako je pohádka o Krtečkovi  „Jak ke kalhotkám přišel“, tak já mám svojí pohádku o tom „Jak jsem ke guttkám a obsoletám přišel“. Věděl jsem o tom, že ve Varnsdorfu je kdosi (?), kdo má samici    Elaphe obsoleta quadrivittata a samce Elaphe guttata guttata a pokoušel se o odchov těchto hadů. Nevím zda to bylo z neznalosti a nebo se mělo jednat o úmyslné a cílené křížení, ale pokud vím, tak se nikdy úspěšně nepodařilo vajíčka inkubovat. Později jsem se osobně s tímto „chovatelem“ setkal a to náhodně v ZOO prodejně. Ptal se právě na inkubování vajíček a údajně již měl od hadů  3 – 4 snůšky. Na jaře 2011 jsem byl náhodně kontaktován, zda nemám zájem o 2 užovkovité hady, měl jsem se přijet podívat. No a hle, jednalo se o shora zmiňovanou samici „obsolety“ a samce „guttky“. Stali se z nich nechtění chovanci, po rodinných problémech  onoho chovatele. Hady jsem si vzal a umístil je každého zvlášť do terárií u sebe doma. Hady jsem nakrmil, kdy bez problému přijali laboratorní myši. Pak jedno krmení samice „obsolety“ nechtěla přijmout myš. Vzpomínám si, že pak „šla“ do svleku. Po nějaké době jsem pracovně odejel do Prahy, po mém návratu  cca 14 dnech jsem  se vrátil domů a s překvapením jsem našel snůšku 10 vajec v teráriu, kde byla umístěna samice „obsolety“. Vůbec jsem si nevšiml, že byla gravidní. Vajíčka byla již zaschlá. Původní úmysl byl ten, že hady budu mít pro  přednáškovou činnost, o jejich množení jsem vůbec nepřemýšlel. Později došlo k přehodnocení mého původního úmyslu. V prosinci 2011 jsem  pořídil 2 adultní samice „guttek“ a adultního samce „obsolety“ (od p. Renaty Kopanicové). To znamená, že jsem ustoupil od původního úmyslu a počítám s odchovy těchto hadů i v letošním roce (2016). V měsíci únor 2012 jsem byl telefonicky kontaktován známým (Radkem) s tím, že má na prodej adultního samce „guttek“ a zda nevím o někom, kdo by ho koupil. Když jsem se šel na samce podívat, zjistil jsem, že se jedná o samce z mého  odchovu, z roku 2007, kdy se jednalo o mládě po prarodičích z importu (USA), která dovezl  před několika lety Ing. Tomáš Pohl a já jsem si od něj koupil mláďata. Jedná se o úžasné zvíře, opravdu o kus a krásně zbarveného hada, který zůstane u mně v chovu. V současné době mám v chovu 7/7 „guttek“ a 4/4 „obsolet“, těším se na letošní odchovy těchto užovek.

 

mapka-obsoleta.jpg

Mapa k rozšíření Pantherophis obsoletus použita z Google a www.reptile-database.org

 

Užovka černá (synonymum Užovka černá čtyřpruhá) je opět nejedovatý had,  patřící ke  škrtičům, kdy svojí kořist loví tak, že ji udusí ve smyčkách svého těla a potom ji pozře. Opět se jedná o hada s noční aktivitou.  Je rozšířena v střední a východní USA (JV Nebraska, V Kansas, Oklahoma, V Texas, JV Minnesota, JV Iowa, Missouri, Arkansas, Louisiana, JZ Wisconsin, Mississippi, Illinois, Florida, Georgia, Alabama, South Carolina, North Carolina, Kentucky, Virginia, Z Virginia, Indiana, Ohio, Maryland, Delaware, New Jersey, New York, Connecticut, Massachusetts, J Michigan, Z Vermont, Pennsylvania), v pohraničních oblastech severního Mexika a  v jižní Kanadě. Upřednostňuje křovinné porosty v blízkosti vody. Všechny užovky černé výborně šplhají a dobře plavou.  Často se vyskytuje i v blízkosti lidských sídel. Taktéž i zde se jedná o dalšího nejrozšířenějšího a nenáročného hada v našich domácích chovech. Užovka černá dorůstá v dospělosti do délky 150 cm až 250 cm, patří mezi největší hady USA a má bojovnou a utočnou povahu. Já mám to štěstí, že jak samice, tak samci jsou kliďasové. Má štíhlé tělo, hlava je viditelně oddělena od těla (ne však výrazně). Jsou uváděny 4, výrazně, barevně, odlišné poddruhy (?) této užovky. 

(Elaphe obsoleta rossalleni a Elaphe obsoleta lindheimerii zůstali beze změn, Pantherophis alleghaniensis (dříve E. o. quadrivittata), byl poddruh Pantherophis obsoletus (dříve E. o. obsoleta). Všechny tyto užovky jsou  pojmenovány  česky jako Užovka černá. Druh E. obsoleta se tedy rozdělil na dva. Je to zmatek, vím.)

Tady ještě přináším další názory  na taxonomické změny v rodě Elaphe, než došlo k zařazení Elaphe obsoleta quadrivittata  k  Pantherophis alleghaniensis.

ad.1)

E. o. obsoleta a E. o. spiloides žijí převážně v opadavém lese, ale také na obdělávané půdě. E. o. quadrivittata a E. o. rossalleni osídlily hlavně nížinaté borové lesy, mokřady a mangrovové porosty. E. o. lindheimerii vyhledává sušší biotopy.

ad.2)

Existují 4 poddruhy:
poddruh Pantherophis obsoletus lindheimerii (Baird & Girard, 1853)
poddruh Pantherophis obsoletus obsoletus (Say, 1823)
poddruh Pantherophis obsoletus quadrivittata (Holbrook, 1836) - užovka černá čtyřpruhá
poddruh Pantherophis obsoletus rossalleni (Neill, 1949).

 

Jde o druh s mimořádně proměnlivou kresbou a její zbarvení bývá značně variabilní. Barvy mohou být  cihlově oranžová, černá, hnědá, žlutá.  Na těle, zejméma na hřbetu a z boku jsou zřetelné výrazné fleky a nebo pruhy, po celé délce těla. Tmavé pruhy na hlavě vedou od oka, ke koutkům tlamy. Mláďata mají většinou úplně odlišnou kresbu než dospělý, jsou hnědo, šedo, bílá. Jedná so o užovku, která se dožívá, stejně jako Užovka červená, 12ti až 15ti let,  ovšem jsou známy údaje o starších jedincích.  Vše podstatné bylo k chovnému zařízení již uvedeno v rubrice Chovné zařízení – terárium.  Pro pár těchto užovak postačí terárium o velikosti 80 × 40 × 40 cm. Dno terária mám pokryto dubovými štěpky. Poroz při krmení, dodržovat stejný postup jako u Užovky červené, aby nedošlo k pozření štěpků. Na dno terária lze však použít téměř cokoliv, záleží na uvážení každého chovatele (lesní hrabanka, rašelina, písek apod.). V teráriu mám i kořeny a úkryt z borovicové kůry. Samozřejmostí je miska s čerstvou vodou. Osobně používám kameninové misky, které jsou dostatečně velké a to tak, že v době svlékání si do ní had vleze a celý se zde ve vodě stočí. Udržovaná teplota by měla být 22 až 28 °C, lokálně pod zdrojem 33 až 35 °C. Je vhodné, když si had může sám  v teráriu vybrat ideální místo a teplotu, která mu vyhovuje. V noci může být pokles teploty na 22 °C, tedy na pokojovou teplotu. Pozor!!! Jak již bylo napsáno na jiném místě. Žádný druh plaza nepřežije přehřátí nad 48 °C. Jedná se o užovku, která v přírodě ráda šplhá po stromech. Vzhledem k tomu, že užovky rády lezou po stromech, větvích a prozkoumávají své okolí, je vhodné do terária umístit i nějaké větve.  Ve volné přírodě loví   hlodavce - krysy, potkany a myši, ale také veverky, dále ještěry a ptáky, také požírá vejce z hnízd ptáků i ještěrů. V zajetí krmíme jednou týdně, kdy ochotně přijímá myši, potkany, mastomyši, ale i další hlodavce (přiměřené velikosti). Pro zpestření jídelníčku můžeme opět zkrmovat jednodenní kuřata. Mladé hady krmíme myšími holátky. Jak jsem již psal, já krmím mraženou potravou. Při krmení živou potravou, dejte pozor na to, aby had předloženou potravu uškrtil a následně pozřel. V případě, že had  nezabije myš (potkana – ten je ještě agresivnější než myš) a ponecháte ji v teráriu přes noc, může dojít k pokousání hada, které může vyústit až v jeho úhyn.  Tuto nemilou zkušenost mám z krmení  Lampropeltis calligaster calligaster, kdy jsem musel později samci amputovat část okousaného ocasu. Naštěstí vše dopadlo  dobře, nemusí to tak  však být  vždy  – plísně, infekce apod. V případě začínajících teraristů se jedná o jednu z nejčastějších chyb. U hadů dochází k výměně kůže, kdy nová nahradí starou. K svlékání dochází zhruba jednou za měsíc, kdy proces svlékání trvá přibližně jeden týden. V průběhu tohoto týdne dojde jakoby k zešednutí kůže, kůže ztratí jasnou barvu a oči mají jakoby nádech “mléka“ – tomuto se říká mezi chovateli, že had se zakalí. V tomto období většinou hadi nepřijímají potravu, špatně vidí a jsou podráždění, vyhledávají úkryty. Asi po týdnu dostanou opět svou barvu, často si vlezou do misky s vodou, kde si zajišťují dostatečnou vlhkost kůže před svlékáním  a zpravidla do 3 až 4 dnů dochází ke svlečení staré kůže. Jinak všeobecně platí, že v době svlékání staré kůže je nutno v teráriu udržovat vyšší vlhkost. K svlékání dochází od hlavy po ocas, pokud je svlečená kůže vcelku, znamená to, že je užovka zdravá a má vhodné podmínky k chovu. Pokud  je svlek v cárech, není celý, může to předznamenat nemoc, ale i třeba nevhodnou vlhkost v teráriu v době svleku  = malá vlhkost v teráriu. Vzhledem k tomu, že v domovině Užovek černých dochází k střídání teplot, je vhodné nechat užovky zazimovat. Pokud uvažujeme o úspěšném odchovu, je dobré  nechat obě zvířata před rozmnožováním  zimovat. Vhodné zimování je 2 až 3 měsíce, při teplotě 10 až 13 °C. Jde o období, kdy při snížené teplotě se téměř zastaví u hadů metabolismus a po odzimování je jedinec více nastimulován k páření. Při zimování nechávám hadům přístup k vodě. I u Užovek černých   mám  tu zkušenost, že zimování není podmínkou, množili se i bez něho.  Do reprodukce by neměla být zařazena, opět jako u "guttek", samice menší jak 1 metr, jinak řečeno, k pohlavní dospělosti  dochází v 2,5 až 3 letech života.   Po odzimování dochází k páření, gravidita trvá cca 6 - 7 týdnů, po této době dochází ke kladení vajec, jejich počet bývá 10 až 30, dle velikosti a kondice samice. Neoplozená vejce oddělujeme od ostatních vajec, tyto poznáme podle žlutého zabarvení a scvrkávání, ke kterému dochází po 14 až 20 dnech inkubace.  Inkubace vajíček (na vlhkém rašeliníku, či vermikulitu) by měla být při teplotě 26 až 28 °C, dostatečné vlhkosti  80 až 90 %, kdy po dalších cca 60 dnech se líhnou mláďata, která jsou již soběstačná (samostatná), ve velikosti 20 až 30 cm. Nižší teplota při inkubaci, prodlužuje samotnou délku inkubace.  Po prvním svleku mláďat začínáme krmit jednodenními holátky. Většinou s příjmem potravy nejsou problémy, pokud je potrava po několika pokusech odmítána, musíme mláďata nakrmit násilně  - rozkmit.  K tomuto jsem používal proužky kuřecího masa, kuřecí žaludky a srdce, akvarijní rybičky a později jednodenní holátka myší.

 

p1050832.jpg

NZ 8/2013, ze všech 13 vajíček se vylíhla mláďata.

 

Odkaz na FLORIDA MUSEUM OF NATURAL HISTORY :

obsole.jpg